Sochařská galerie (Současnost)
Vítejte v živé galerii pod širým nebem, kde se tradice potkává se současným uměním.
Tato podstránka představuje autory, kteří vtiskli Sulíkovu jeho moderní tvář. Všechna díla vznikla přímo během jednotlivých ročníků sympozia jako výsledek tvůrčího dialogu mezi materiálem, krajinou a autorem.
Objevte pestrou škálu přístupů – od klasické figury po odvážnou abstrakci – a poznejte umělce, kteří svými díly obohatili současnou sbírku Sympozia Sulíkov - 2026.
Michal Machciník - Dielo: Kalachakra
Slovenský sochař a výtvarník Mgr. art. Michal Machciník, ArtD. pochází z Košic, kde vystudoval doktorské studium v Ateliéru svobodné kreativity 3D pod vedením významného profesora Juraje Bartusze. Ve své volné tvorbě originálně propojuje tradiční žánr klasického sochařství s novými médii, objekty a konceptuálním uměním. Pro jeho vizuálně atraktivní instalace je klíčový hluboký vztah mezi člověkem, přírodou a okolním specifickým prostorem. Dlouhodobě se věnuje netradičním, ekologickým i sakrálním námětům a jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách renomovaných galerií. Na Sympoziu Sulíkov vdechl lipovému dřevu jedinečnou tvář skrze své vyřezávané dílo s názvem Kalachakra, které v sobě nese symboliku celého vesmíru.
Tobiáš Kubelka - Dílo: Socha sv. Máří Magdaleny
Český sochař a řezbář Tobiáš Kubelka je talentovaný tvůrce, který vyniká schopností citlivě propojit figuru, sakrální tématiku a přirozenou strukturu masivního dřeva. Ve své umělecké tvorbě se zaměřuje na moderní pojetí klasických motivů, přičemž klade velký důraz na detail a hluboký duchovní podtext každého díla. Na prvním ročníku Sympozia Sulíkov 2026 se zapsal do novodobé historie obce vytvořením monumentální sochy sv. Máří Magdaleny, patronky zobrazené na historické sulíkovské pečeti z roku 1727.
Jakub Kopecký - Dílo: Zánik symbolismu bez lidské ruky
Český sochař a vizuální umělec Jakub Kopecký patří k progresivní generaci tvůrců, kteří se nebojí konfrontovat tradiční řemeslo s tématy nejmodernější technologické éry. Ve své tvorbě často zkoumá hranice mezi lidským vědomím, přírodou a digitálním světem, což se promítlo i do jeho působení na Blansku. Na prvním ročníku Sympozia Sulíkov šokoval a zároveň nadchl vizionářským dílem s názvem Zánik symbolismu bez lidské ruky, které vyřezal přímo z masivního kmenu stoleté Masarykovy lípy. Tato fascinující plastika symbolizuje střet organické minulosti a technologické budoucnosti, kdy se lidská tvořivost propojuje s umělou inteligencí. Socha se po svém finálním usazení v katastru obce stane jedinečným milníkem v krajině, který bude budoucím generacím navždy připomínat, v jaké fascinující epoše první ročník sulíkovského sympozia vznikl.
"Věděli jste, že texty pro tuto digitální časovou kapsli a kroniku vznikaly v roce 2026 právě za spolupráce s AI? Jakubovo dílo tak dokonale reflektuje samotný zrod tohoto webu."
Český sochař a řezbář Jaroslav Kolouch je uznávaný umělec, který ve své tvorbě mistrně zachycuje dynamiku, pohyb a neviditelné přírodní síly. Jeho styl je charakteristický lehkostí, s níž dokáže vtisknout těžkému masivnímu dřevu pocit beztíže a neustálého toku energie. Na Sympoziu Sulíkov 2026 přetvořil kmen stoleté Masarykovy lípy ve fascinující abstraktní plastiku s názvem Vítr. Toto dílo originálně zhmotňuje živel, který po staletí tvaroval okolní krajinu Halasova Kunštátska a provázel každodenní život místních obyvatel. Socha Jaroslava Koloucha přinese do veřejného prostoru Sulíkova a Vřesic pocit svobody a harmonie a stane se trvalou připomínkou nezastavitelného plynutí času.
Zástupci spolku Naše cesty, z.s. - Dílo: Bohyně Mokoš.
Zástupci uměleckého a komunitního spolku Naše cesty, z.s., jsou známí svými projekty, které vracejí umění do krajiny a propojují lidi s jejich tradicemi i přírodou. Pro první ročník Sympozia Sulíkov 2026 zvolili hluboce symbolický námět a ze dřeva stoleté Masarykovy lípy vyřezali monumentální sochu slovanské bohyně Mokoš. Mokoš je v naší mytologii uctívána jako Matka Země, ochránkyně žen, rodiny, úrody a tvořivé ženské síly. Toto dílo skvěle zapadá do filosofie obcí Sulíkov a Vřesice, neboť vyjadřuje hlubokou úctu k rodné hroudě, plodnosti a k odkazu předků, kteří tuto krajinu po staletí obdělávali. Svým finálním umístěním ve veřejném prostoru se socha stane pomyslnou strážkyní regionu a symbolem domova pro budoucí generace.